Srpen 2008

Uprostřed srpna

16. srpna 2008 v 22:12 | Vilhemína Ampérmetrová |  Poetické zákoutí
Uprostřed srpna
nebe bolaví od západu
jak ženská, když má krámy.
Po tvářích stéká mi námraza,
srdce churaví.
Přiznám si,
je to silnější než já....

Slyšet, jak se díváš

16. srpna 2008 v 10:16 | Božka |  Poetické zákoutí
ZOUFALSTVÍ
na pokraji šílenství
zítřejšího

UKLÁDÁ

duši mojí ke spánku
a já
s pokorou,
však
SAMA
myslím jen,
byť sebelítostivěji
na TEBE.

Beránku mých nočních
můr,
KDE JSI,
když tvoje vlna tolik
HŘÁLA
a já si přála
na prahu dnešních
zbabělých dnů
jen všedně stoupnout si na
kůr

a zplna hrdla
slyšet, jak se

DÍVÁŠ.

PROČ?
Tolik není moje vina,
že do těch snů
nořím se jak rakovina
a v nich TY
tak
tiše
ZPÍVÁŠ.

Na jiný kontinent

11. srpna 2008 v 21:26 | Alison III. |  Poetické zákoutí
Na jiný kontinent
posílám psaní v láhvi,
pro džina.
Sůl drolí se z kůže,
nadnáší
(proklínám).
Uvadlé růže modře krvácí
ve starém amfiteatru,
z něhož chrabří se nevrací.
Hledím do rozkvetlého nádechu
brzkého rána
a řka: Ne, dnes není mi bodře.
Snad dlouho jsem váhala?
vtom kraby v mlze
písečná bouře odvála.